Rituálů je spousta. Existují rituály osobní, náboženské, společenské. Rituálem může být leccos, dokonce i samo psaní. Proto jsme rituál zvolili za téma čtvrtého ročníku naší literární soutěže.
Stále platí, že se snažíme vybírat témata tak, aby nebyla příliš omezující a umožňovala více výkladů a pojetí. Nicméně po třech ročnících jsme se rozhodli zariskovat a k jednomu omezení přistoupit. Povídky na téma Rituál by měly být zpracovány humornou formou.
Možná se teď autorům gotičtějšího založení protáhly tváře do gotičtějších tvarů. Leč pozor! Humornou neznamená nutně humoristickou. Nejde nám o to, aby povídka byla řachandou od začátku do konce. Ale měla by obsahovat nějaký humor, vtip či nadsázku. Prostě být občas, místy, tu a tam trochu zábavná.
Co se žánru týče, opět si lze zvolit, co komu vyhovuje. Přestože Gorgona vydává primárně fantastiku, soutěž je multižánrová a není nutné příběhy zasazovat do fantasy či sci-fi kulis. Rozhoduje především nápad a jeho zpracování. Jestli se děj odehrává v pražské kavárně, na tajemném skřetím hradě nebo v jedné předaleké galaxii, je nám víceméně jedno.
Uzávěrka soutěže je letos 31. srpna, účastníci a účastnice mají tedy na tvorbu celé prázdniny. Přihlašovat příspěvky lze prostřednictvím jednoduchého formuláře na stránce soutěže. I my si letos vyhradíme na hodnocení dva měsíce, ale pokud bude příspěvků míň a budou se nám číst dobře, možná se výsledky dozvíte dřív než do konce října.
Poté bude snad následovat nejnáročnější část, a to spolupráce s autory a autorkami těch nejlepších prací a příprava knižního vydání soutěžní antologie, která by měla spatřit světlo světa koncem letošního roku nebo začátkem toho příštího. Necháme se překvapit.
Porota bude letos pravděpodobně čtyřčlenná. Základ tvoří standardně redakce Gorgony – Hana Fruhwirtová, Honza Kravčík, Jana Mezuláníková – a jako čestného hosta a arbitra elegantiae jsme oslovili také spisovatelku Věru Mertlíkovou, výherkyni prvního ročníku Tovaryšů kalamáře a autorku vynikajícího románu Rok ztraceného hřebce.
Dobře si uvědomujeme, že pobavit psaním je velmi těžké. Ale také jsme z předchozích ročníků nabyli dojmu, že si drtivá většina autorů a autorek libuje v temných, melancholických, místy až existenciálně tíživých motivech – a rozhodli se letos si trochu zvednout náladu při čtení a hodnocení.
Vždyť obojí je pro nás už taky takový rituál.
