Mysleli jsme, že umíme celkem obstojně psát, redigovat a překládat. Ale svůj největší talent jsme objevili teprve v minulých týdnech. Zřejmě nejlépe nám jde šlapat do vosích hnízd. Anebo – jak poeticky říkají Angličané – otevírat plechovky plné červů.
Staré křivdy nerezaví
Nestačilo, že nedávný povzdech o recenzích vyvolal furóre mezi knižními blogery, o kterých byl pouze okrajově. Ještě větší odezvu měl příspěvek o Akademii science fiction, fantasy a hororu. Ten na Facebooku sdílela či komentovala nejedna persona české fantastiky – mimo jiné Michael Bronec, Vilma Kadlečková, Leoš Kyša, Petra Neomillnerová, Robert Pilch, Vladimír Šlechta či Martin Šust – a následné diskuze nás místy šokovaly.
Že má Akademie za sebou složitou historii plnou sporů nejen o její směřování, jsme tak nějak z doslechu tušili. Ale rozhodně jsme nevěděli, jak daleko nejrůznější neshody sahají. Jenže nám nešlo o to vyvolávat duchy minulosti, spíš nás jako adepty členství zajímalo, jak je na tom Akademie teď a proč je o ní a její současné činnosti veřejně dostupno tak málo informací.
Kdo se moc ptá
Sluší se uvést, že se nám den po zveřejnění textu ozval předseda rady ASFFH Ondřej Morava s tím, že naše přihlášky k členství obdržel a k dotazům se vyjádří. To také tento týden obšírně, věcně a vstřícně učinil, čehož si velmi ceníme.
Zároveň jsme si všimli, že některé ze stránek na webu Akademie, nad jejichž zastaralostí jsme se pozastavovali, byly aktualizovány. Zájemce se už přímo u zdroje dozví, koho se letos týkala ocenění, a může se seznámit s aktuálním seznamem členů či změnami stanov. Což ukazuje, že naše pošťouchnutí bylo dobré přinejmenším k tomuto.
Mezi další podstatná zjištění patří, že po zániku World SF Akademii právně zastřešuje zapsaný spolek Československý fandom v ČR, že se poslední valná hromada konala před více než deseti lety nebo že rada Akademie se z volené instituce postupně přeměnila na dobrovolný organizační tým. Což pro zasvěcené asi není nic nového, ale pro nás ano.
Případ uzavřen?
Přestože jsme zas o něco moudřejší a přestože se nás její minulost netýká, po tom všem, co jsme si o Akademii přečetli, si nejsme jisti, zda se jí kdy podaří udělat za bouřlivou historií tlustou čáru, zasypat příkopy a vystavět mosty. Zkrátka jestli má šanci znovu nabýt dobrou pověst mezi těmi, kteří – kulantně řečeno – dnes nepatří mezi její největší příznivce.
Navzdory nařčením, že jen bezdůvodně kalíme vodu a otevíráme stokrát proběhnuvší debatu, jsme přihlášky do Akademie podali především proto, abychom se pokusili s případnými změnami pomoct. Na druhé straně nezastíráme, že varovným pro nás je i opakované konstatování mnoha lidí, které považujeme v české fantastice za důležité: že ať už s ní v budoucnu kdokoliv provede cokoliv, Akademie a její ceny prestiž zpět nikdy nezískají.
Od slov k činům
To by ovšem znamenalo jediné: pokusit se vybudovat úplně novou organizaci na zelené louce. Takový spolek by vůbec nemusel Akademii, která se dle našeho zjištění věnuje výhradně oceňování žánrových počinů, v ničem konkurovat. Mohl a měl by se však věnovat organizování tematických akcí, popularizaci fantastiky směrem k široké veřejnosti, podpoře české fantastické tvorby, její prezentaci v zahraničí a podobně.
Jak by ale taková aktivita měla vypadat? Úzká, téměř profesní organizace fungující ve prospěch žánrových nakladatelů? Široká obec zastřešující co největší počet lidí pohybujících se na české fantastické scéně, včetně jejích všemožných odnoží a subkultur?
Podle nás by se mělo jednat o klasický zapsaný spolek (dříve občanské sdružení) s co možná největší členskou základnou a aktivním vedením nezatíženým spory z minulosti, ochotným spojovat nejrůznější žánrové frakce a také vyhlédnout za stavidla rybníčku české fantastiky.
Co na to říkáte? Má to smysl? A pokud ano, chtěli byste se na tom podílet? ■
